ROZHOVOR: Umělá inteligence by mohla odhalovat chyby v projektech, ale i efektivněji plánovat

Není to IT technik, který – když mu zavoláte, že vám nefunguje počítač – vám poradí ho zapnout a vypnout. On je tím, kdo kromě technické podpory společnosti má na starosti i rozvoj. Sleduje trendy, posouvá SUDOP do moderní podoby a zároveň ho chrání. Kromě kybernetické bezpečnosti má na starosti rovněž krizové scénáře, správu a péči o kilometry sítí, desítky serverů, webů a úložišť. Hlídá rozvoj, programy, spravuje licence. On a jeho lidé jsou těmi, kdo vám vymění myš u počítače, ale zároveň zachrání data, pokud je váš počítač v ohrožení. K němu si půjdete pro PC a jeho týmu budete psát, pokud váš počítač bude dělat něco jiného, než má. Pan Helpdesk, připravený kdykoliv pomoci.

Pro zajímavost, v SUDOP PRAHA pracuje také jeho otec. Jaroslav Veselý, odborník na informační modely staveb (BIM) a člen Odborné rady pro BIM, nastoupil do firmy jako programátor a později byl třináct let šéfem technického odboru.

S čím vším umíte vašim kolegům pomoct?
Pokud má uživatel nějaký problém, pomáháme mu ho co nejrychleji vyřešit. Když narazí na chybu, snažíme se to řešit s dodavatelem. Potřebuje-li něco nainstalovat, řešíme, zda máme licence, případně co by obnášelo je pořídit. To vše je běžná IT podpora. Takovýchto požadavků řešíme více než pět tisíc za rok. K tomu zajišťujeme rozvoj, to znamená pravidelnou obměnu zařízení uživatelů, serverové a síťové infrastruktury, včetně návrhů na vylepšení, aby splňovala aktuální požadavky a pokud možno nějakou dobu vydržela. V neposlední řadě čím dál tím větší část naší práce tvoří zajištění kyberbezpečnosti, protože data jsou to nejcennější, co SUDOP má. Bez nich bychom nebyli schopni projekty vyřešit a odevzdat.

Využíváte cloud?
Hodně se o tom diskutuje, mnohé firmy data mimo své serverovny dávají. Cloud částečně využíváme, ale většinu dat máme pořád uloženou uvnitř ve firmě. Důvodem je, že naše data jsou relativně velká. Ve chvíli, kdy projektant potřebuje otevřít výkres, dostat se k datům, tak desetivteřinová a delší prodleva by jeho práci velice zdržovala. Proto jsme došli k tomu, že klíčová data potřebujeme mít fyzicky u nás, aby jela po rychlé lokální síti. Veškerá naše klíčová projekční data máme uložená na našem on-premise řešení. Z cloudových služeb využíváme ty od Microsoftu, e-mailový server nebo Teamsy z Microsoft 365.

Zmínil jste kyberbezpečnost. Platí i u vás, že nejslabším místem je člověk?
Snažíme se minimalizovat riziko, když uživatel udělá nějakou chybu, aby neměla fatální následky. Pod cíleným útokem hackerů nejsme. Jde o běžné útoky, které míří na všechny firmy, snahy o prolomení hesel a podobně. Když to srovnám s ostatními, tak naši uživatelé jsou na velice vysoké úrovni, co se týká vědomostí a znalostí, takže se s nimi dobře pracuje a chyb, které udělají, je minimum. Snažíme se lidi i pravidelně školit a na aktuální hrozby upozorňovat, takže mají o rizicích povědomí a opravdu plno věcí odchytí oni sami.

Předpokládám, že s postupující digitalizací se vaše oddělení spíš zvětšuje než naopak. Je to tak?
Nepatrně se zvětšuje, rozhodně roste množství práce a požadavků. Hodně věcí se snažíme řešit tím, že zavádíme systémy, které nám práci ulehčí tak, abychom jen nezvyšovali počet zaměstnanců. Primárně se snažíme vyžít helpdesk, který nám pomůže v organizaci požadavků, které máme řešit. Bez toho si vůbec nedovedu představit, že v dnešní době může nějaká větší firma fungovat. Spíš roste také šíře toho, co jako IT oddělení řešíme. V této souvislosti rád dávám příklad bank. Ještě před 20 lety byly plné bankéřů a pracovalo tam jen několik ajťáků. V dnešní době je to pár bankéřů a plná banka ajťáků a vývojářů. Neříkám, že tady to bude to samé, ale myslím si, že trend půjde tímto směrem. I vzhledem ke stálému nedostatku nových projektantů.

IT je neustále se měnící, rychlý obor, a tak se lidé v něm pořád musí vzdělávat, sledovat trendy, novinky. Jak s tímhle pracujete?
Musí nás to bavit. A myslím si, že nás to tady všechny baví. Každý jsme trochu jiný. Mám tu kluky, kteří se zaměřují na servery, sítě, takže ti mají velké znalosti v této oblasti. Jiné baví AI nebo datová analýza, ale ve finále to dohromady funguje tak, že se doplňujeme a prostředí tady vylepšujeme.

Mají ajťáci smysl pro humor?
Občas specifický, ale mají.

Sídlo SUDOP PRAHA tady na Žižkově musí být energeticky náročné, pracuje tu nějakých 500 lidí. Jaké to je spravovat kilometry sítí, desítky serverů, webů a úložišť?
Roste výkon, kapacita i možnosti, ale poměr cena/výkon ve finále klesá. S postupem času nové technologie zlevňují a dostávají se na dostupnou roveň. To samé se týká spotřeby energií. Servery jsou klidně schopné sloužit deset let, ale po pěti letech se je vyplatí vyměnit, už jen kvůli spotřebě energie, protože ta je ve finále poloviční, stejně jako náklady na provoz.

Co je pořád drahé, je ukládání dat. Když si budu kupovat domů kapacitní osmiterabajtový disk, vyjde terabajt na tři čtyři stovky. Tady ve firmě se dostáváme na každém uloženém terabajtu v projekčních datech na nějakých třicet tisíc korun. Aby totiž bylo vlastní úložiště schopné obsloužit všechny uživatele, musí být mnohem výkonnější, rychlejší a také několikrát zálohované. S kolegy se snažíme edukovat uživatele, aby o datech, jež ukládají, přemýšleli a snažili se je po sobě i čistit, pokud to jde.

Je tady v té budově z pohledu IT infrastruktury něco nového?
Dokončili jsme možnost připojit diesel agregátor a udržet síť v provozu, i když by došlo k nějakému delšímu výpadku. Máme nachystané rozvody a zapojené systémy, takže jsme schopni i v případě hlášeného výpadku udržet síť v provozu.

Řadu oborů a práci v nich ovlivnil a proměnil covid-19. Jak tomu bylo u vás?
Když to beru čistě z pohledu IT, tak za mě byl covid přínosný. Plno lidí přišlo na to, že se nemusí všechno řešit na osobních schůzkách, ale řada věcí jde dělat vzdáleně, přes Teamsy a podobně. Lidé začali být ochotnější zkoušet nové technologie, které jim usnadní práci. Jednou z prvních věcí, o kterou jsem se snažil po svém nástupu do SUDOP PRAHA, bylo, aby zaměstnanec byl schopný pracovat odkudkoliv. Tehdy tomu tak nebylo, neměli jsme na to ani techniku, běžné byly stolní počítače. Postupně jsme ale dělali kroky k tomu, aby se k datům lidé dostali odkudkoliv. Aby se dostali k projekčním datům, do e-mailu, aby byli schopni jít domů a tam pracovat s CAD systémy. Po vypuknutí pandemie se nám podařilo během jednoho a půl dne kompletně počítače a notebooky zaměstnanců donastavit tak, aby byli schopni pracovat z domova. Dnes jsme se sice všichni víceméně vrátili zpátky do kanceláří, ale máme vyzkoušeno, že jsme schopni dělat odkudkoliv, i z home officu.

Pomohla vám pandemie i v komunikací se zadavatelem, tedy se státní správou nebo místní samosprávou?
Ano. Přestože se dlouhé roky mluvilo o digitalizaci toho procesu, covid ukázal, že najednou se dalo nejenom zadávat elektronicky, ale i odevzdávat, podepisovat a kontrolovat. Najednou to šlo.

Jedním z nejvýraznějších témat technologického světa poslední dobou je určitě umělá inteligence (AI). Jakým způsobem zasahuje do vaší práce?
Pro budoucnost jakékoliv firmy, která chce držet krok s dobou, bude nutné umělou inteligenci začít využívat. My ji zatím více méně testujeme, zkoušíme ji pro podpůrné činnosti, tak aby nám usnadnila práci třeba s psaním zpráv, rychlou rešerší či vyhledáváním informací. Pro to je dobrá. Zatím úplně není implementovaná v CAD nástrojích pro vlastní projekční činnost. Testujeme Copilot od Microsoftu, máme nějaké licence ChatGPT, pro ty, kteří ho chtějí využívat. Do budoucna bychom si přáli, aby nám umělá inteligence třeba pomohla odhalovat chyby a nekonzistence v projektech, to znamená, aby byla schopna porovnávat psanou technickou zprávu s výkresovou dokumentací, pomoct s analyzováním dat a modelů.

Umělá inteligence může dobře posloužit při analýze dat z obřích databází, je to tak?Ano, zde vidíme velký potenciál. Nemusíte procházet rozsáhlé knihovny norem a hledat konkrétní parametry, stačí se dobře zeptat AI a odpověď včetně odkazu vám (většinou) naservíruje. AI by mohla pomoct kombinovat informace z velkých, veřejně dostupných i interních databází. Na základě například dat z katastru známe informace o vlastnících, existuje 3D model terénu, geologické a povodňové mapy, databáze norem a ve chvíli, kdy bychom měli nástroj, který by uměl všechna tato data propojit, usnadnilo by to projektantovi třeba výsledný návrh plánované železniční tratě nebo silnice. Bral by v potaz velké množství věcí, které projektantům zabírají čas a které není často jednotlivec schopen naráz obsáhnout. Nakonec to může vést k výrazně efektivnějšímu plánování a ve finále i k rychlejšímu prosazení a realizaci stavby.