Tím vám chtěli jen říci, že když nejsem u sebe, tak s velkou pravděpodobností přednáším v Bentley akademii.
Bentley akademie. To zní, jako kdyby to bylo o autech a ne o projektování.
Kdepak o autech. Tady v sídle Sudop Praha na Žižkově sídlí od roku 2019 prestižní digitální Bentley akademie. Jde o vůbec první pobočku této akademie v Evropě u komerčního zákazníka a je součástí Digital Advancement Academies, které má americká firma Bentley Systems zřízené v osmi městech světa. Všude tam, kde má tato prestižní společnost zastoupení. Cílem akademií je poskytnout prostor pro setkávání odborníků z řad investorů, zhotovitelů, projektantů a správců velkých staveb.
Vy jste fanoušek kolejových staveb a vaším oborem jsou především dopravní stavby. Nebo je to tak, že jste spíše fanoušek jejich digitalizace?
Dnes to už těžko oddělíte. Třeba v konstrukcích se digitální technologie používají masivně už od devadesátých let. Bohužel však všechny návazné schvalovací procesy se pořád dějí na papíře. Tak daleko digitalizace ještě nepostoupila. Ale právě proto je tu metoda BIM, která se teď v Česku tak propaguje.
Jenomže česká vláda schválila koncepci zavádění metody BIM už v roce 2017. Klíčovým datem by měl být letošní rok, kdy by už měl být BIM povinný pro nadlimitní veřejné zakázky na projektové a stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Myslíte, že je to reálné?
Termín už se odsunul na 1. červenec 2023. Upřímně řečeno i k němu jsem lehce skeptický, protože úkolů, které jsou v koncepci BIM nastíněné, je stále ještě hodně.
Takže si myslíte, že to nestihneme. Co to bude znamenat?
Jedna věc je, že všechny související obory se snaží o zjednodušení a větší transparentnost všech procesů ve stavebnictví. Druhá věc pak je, že když není celý proces digitální, zpomalují se schvalovací procesy a výstavba. Jsem si ale moc dobře vědom, že to nelze uspěchat. Všechny články v řetězu musí dospět a mít takovou podporu digitálních procesů, jaká jim vyhovuje. To je to nejdůležitější. Každá firma by si měla v BIM najít to, co jí pomůže. Nemá cenu hledat nějaké všeobjímající výhody.
Nakolik používáte BIM ve skupině Sudop Praha?
Už někdy kolem roku 2000 jsme zjistili, že obyčejné projektování uvnitř systémů CAD je sice dobré, ale nestačí. Začali jsme tedy hledat systém, v němž bychom měli veškerá data uložena na jednom místě a mohli nad nimi spolupracovat se vzdálenými pobočkami. Dnes po covidu to vypadá logicky, ale v té době to bylo v Česku ještě trochu science fiction.
Takže od roku 2000 jedete stále na jednom softwaru?
Ano. Od začátku milénia používáme systém, který – když později přišel BIM – jsme vůbec nemuseli měnit, upravovat nebo nahrazovat. Jen jsme ho rozšířili tak, že do něj umožňujeme přístup všem účastníkům výstavby. Společné datové prostředí, v němž jsou uloženy veškeré informace o dané stavbě, je neskutečná výhoda.
Odkdy zněla ta magická zkratka chodbami a kancelářemi tady na Olšanské?
Já se o to zajímal u dlouho. Ale první pořádné informace o BIM přišly, tuším, před deseti lety. Tehdy se o tom mluvilo hlavně v souvislosti s pozemním stavitelstvím. O dopravních stavbách tehdy nepadlo ani slovo. Ovšem tak kolem roku 2014 až 2015 se už začalo hovořit o tom, že metoda BIM je vhodná i pro dopravní stavby. My jsme už v roce 2016 vytvořili v Sudopu skupinu lidí, kteří měli o tuto problematiku zájem a současně obsáhli veškeré profese, které jsou pro projektování dopravních staveb třeba. Už tehdy jsme tedy začali řešit standardizaci a změnu procesů, protože podle mého BIM právě v dopravních stavbách má největší přínos.