Dá se nějak poznat, že má člověk doma malého geologa?
To nevím. Ale pokud se ptáte na mé dětství, tak to rodičům jasné být muselo. Někdy od šesté sedmé třídy na základní škole mě chytly horniny. Při troše fantazie se dá říct, že celá moje dráha geologa začala sběrem minerálů a zkamenělin.
Takže rodiče už věděli?
To vůbec, oni dělali něco úplně jiného.
Jak tedy ta vaše cesta ke geologii pokračovala?
Když jsem se rozhodoval, kam půjdu na střední, tak jsem si řekl, že zkusím průmyslovku v Příbrami. Rodiče z toho moc radost neměli, protože v devadesátkách šly doly do útlumu a všichni mi říkali, že nemám budoucnost. Ale já jsem si to doma tak trochu vytrucoval a nelituju toho. Od té doby jsem s geologií v kontaktu. Jen ty dětské sbírky postupem času vystřídaly geologicky tematické výlety s mou (tehdy budoucí) ženou. Vyráželi jsme spolu do přírody a hledali jsme trilobity, vltavíny, české granáty nebo acháty.
Rozumím. Někdo prostě holky balil na motýly a vy jste si ji získal na kameny.
Asi máte trochu pravdu. Ale v geologických procesech jsou nejdůležitějšími veličinami čas a tlak. Dalo by se říci, že mému soustavného dlouhodobému tlaku podlehla natolik, že opustila svůj původní obor a v loňském roce dálkově dokončila studium geologie na Masarykově univerzitě v Brně. Ale to víte, každý člověk, kterého do oboru ulovím, se počítá, protože geologie dnes moc netáhne.
Které vlastnosti musí mít dobrý geolog?
Kromě přirozeného citu pro přírodní vědy musí mít schopnost analýzy a syntézy dat z poměrně velkého množství oborů a dále i dobrou představivost. Musí si umět v konkrétním místě stavby představit, které geologické procesy zde probíhaly v minulosti. A to se nebavím o tom, jak to bylo loni, ale minimálně o pár milionech let zpět. A musí to umět naroubovat na to, jak se to promítá do současnosti. Zjednodušeně řečeno, dobrý geolog by si měl představit, jak to v zemi po všech těch historicky geologických jevech ve finále vypadá.
Takže tam, kde my vidíme zem, vy vidíte dinosaury.
To úplně ne. Ale přiznávám, že s jistou mírou nadsázky se dá opravdu říct, že geologie je něco jako věštění z křišťálové koule. Vrty, které provádíme na stavbách, mají v průměru mezi zhruba osmi až dvaceti centimetry a jsou sto až dvě stě metrů od sebe, někdy i více. Mezi nimi je třeba interpolovat hranice geologických vrstev. Geolog musí být také samozřejmě pečlivý a důsledný, chyby se můžou vymstít. Nesmíte sklouznout ke stereotypu a opomíjet profesní slepotou možná rizika. Někdy je geologie lehčí, někdy složitější a jindy velmi komplikovaná a v tom je právě krásná. Dnešní svět se vlivem technického poznání snaží vše definovat čísly a vzorci, což je nakonec tak trochu nudné a fádní. Geologie i přes současné znalosti vědy a techniky stále dokáže překvapit a zachovává si lehký nádech tajemna.
Co je na vaší práci nejtěžší?
V současné době asi administrativa předcházející samotnému průzkumu. Třeba jednání s majiteli pozemků bývala dříve jednodušší. Hodně ale záleží i na rozsahu zakázky. U menších zakázek strávíme někdy i polovinu času administrativou. My a geodeti jsme často první, kdo s vlastníky pozemků před zahájením projektové přípravy staveb fyzicky jedná, což je někdy nepříjemné a hlavně zdlouhavé.
Jak vypadá váš běžný pracovní den, nebo ještě lépe den běžného geotechnika? Jste spíš v terénu, nebo v kanceláři?
Když jsem přišel v roce 2006 do SUDOP PRAHA, zhruba třetinu pracovní doby jsem strávil v kanceláři a zbytek v terénu. A tak by to také mělo být. Dobrý geolog musí totiž získávat zkušenosti přímo v terénu, u počítače se to nenaučíte. Postupem času a nabytými zkušenostmi se podíl práce v terénu snižoval. Nyní se to téměř otočilo, jako vedoucí střediska sedím v kanceláři tak 85 procent dne. Každopádně kolegové tráví stále větší část svého času venku, při terénní dokumentaci. To totiž za nás ještě žádná on-line aplikace nebo stroj neudělá.