Nový železniční most přes vodní nádrž Orlík u Červené nad Vltavou, který dostal při uvedení do provozu jméno Schwarzenberský, umožní nasazení moderních souprav na osobních vlacích, zkrácení jízdních dob a také obnovení nákladní dopravy na celé trati z Tábora do Písku. Nový most je pouze několik metrů od původního příhradového mostu z roku 1889, který byl prohlášen za technickou památku. Byl to první most u nás postavený bez lešení tzv. letmou montáží. Středová vzdálenost mezi oběma mosty je pouhých 9 m, což znamená, že fyzická mezera mezi mosty je kolem 3 m.
Schwarzenberský most v číslech
Most je 316 m dlouhý, překlenuje vzdálenost 297 m a nad obvyklou hladinou Orlíku se tyčí ve výšce 35 metrů. Železobetonový oblouk má rozpětí 156 metrů a je tak největším svého druhu v České republice. Skládá se z 16 lamel z každé strany a jedné středové, spojující. Jeho středem vede komora, tzv. duše, o výšce 1,5 a šířce 3,8 m, která odlehčuje konstrukci a umožňuje po celou dobu životnosti mostu provádění diagnostiky a pravidelných prohlídek. Nicméně stoupání touto komorou je fyzicky náročné, protože u paty se oblouk klene pod úhlem téměř 45 stupňů.
Výstavba mostu založeného na skalním podloží z rul trvala od začátku výstavby do zprovoznění necelé tři roky – od ledna 2022 do listopadu 2024. Na stavbu se spotřebovalo 1200 t betonářské oceli a 6280 m3 betonu. Délka všech lan provizorních závěsů oblouku při výstavbě činila 81,2 km.
Zatěžovací zkouška
V rámci statické zatěžovací zkoušky, která proběhla 20. listopadu 2024, bylo naplánováno celkem sedm zatěžovacích stavů - tři pro ověření chování dvoutrámové mostovky na březích, tři pro chování největšího železobetonového oblouku v ČR a jeden pro vyvození co největšího zatížení na vybraném ložisku.
Aby byly splněny požadavky na účinnost zatížení (tedy 50 % na obloukovou nosnou konstrukci a 70 % na dvoutrámovou nosnou konstrukci na břehu), byly na místo stavby v předstihu navezeny 3 manipulační vozíky z Pardubic, každý vážící společně s 37 silničními panely 64 t a na samotnou zkoušku navíc přijely dvě lokomotivy – parní lokomotiva řady 475.1 (Šlechtična) vážící dohromady i s tendrem na uhlí 174 t a dieselová lokomotiva řady 679.1 (Sergej) vážící 116 t.
Vzhledem k tomu, že každý zatěžovací stav musí trvat alespoň 30 minut a následně musí most dostat aspoň 30 minut na oddech, trvala statická zatěžovací zkouška od 7 do cca 17 hodin.
Poté probíhala v dalších dvou dnech ještě dynamická zatěžovací zkouška, kdy byl do předem určených pozic osazen dynamický budič. Výsledkem dynamické zkoušky jsou změřené vlastní frekvence včetně jejich tvarů a také útlum kmitání. Ve výsledcích dynamické zkoušky se projevila vyšší tuhost zjištěná již při statické zkoušce a naměřené frekvence byly ve všech případech vyšší než předpokládané, což znamená, že měřené průhyby byly nižší než ty vypočtené.
Uvedení do provozu
Za účasti ministra dopravy Martina Kupky a dalších hostů zahájila Správa železnic provoz na novém mostě ve čtvrtek 28. listopadu.