Obsahem dokumentací je komplexní rekonstrukce památkově chráněné výpravní budovy plzeňského hlavního nádraží zprovozněné roku 1907.
Základním požadavkem projektu byla optimalizace vnitřní dispozice osobního nádraží pro soudobé potřeby jejího provozovatele a uživatelů tak, aby výsledkem bylo celkové oživení prostor nádraží a zvýšení komfortu pro cestující. Snahou navrhovaného řešení bylo obsadit nevyužité prostory a celkově pozvednout historickou budovu na úroveň 21. století, a to jak po stránce funkční, tak i estetické. U architektonicky hodnotných prostor byla snaha o zachování, případně navrácení původní podoby. U prostor novodobějších nebo výrazně znehodnocených pozdějšími stavebními zásahy bylo nové řešení vedeno snahou o maximální funkční i estetické ztvárnění podle soudobých požadavků.
POPIS STAVBY
Nádražní budova s ostrovním uspořádáním (umístěním uprostřed železniční stanice) hraje v prostředí města Plzně důležitou roli a je jednou z jejích dominant charakteristickou svou monumentální kupolí s hrotnicí sahající do výšky až 40 m nad terén. Nádražní budova je s ohledem na dobu vzniku atypická tím, že do ní cestující vstupují o podlaží níže, než je umístěno kolejiště. Tímto konceptem plzeňské hlavní nádraží předběhlo svou dobu – dnes je tento systém uspořádání při navrhování nových staničních budov ve vyspělých zemích běžný.
Původní noblesní Rakousko-Uherská podoba objektu byla poznamenaná zejména 2. světovou válkou, kdy v roce 1945 budova dostala při intenzivním náletu spojeneckých bombardérů několik přímých zásahů, které si následně vyžádaly mnoho stavebních úprav. Jednalo se např. o stržení původní a vybudování nové horní haly rozšířené na úkor původních restaurací a salonků či opravu a osazení tlakovou vlnou vybočené postranní kupole schodišťové věže do své původní polohy. V době provádění oprav byla rovněž změněna výzdoba interiéru pojatá v duchu socialistického realismu. V rámci poválečné obnovy byla o jedno podlaží zvýšena západní část výpravní budovy okolo kupole a došlo i na opravu střechy kopulí, kdy jejich původní zdobnost nebyla navrácena a dodnes je střecha tvořena tehdy osazenou falcovanou plechovou krytinou.
ČLENĚNÍ BUDOVY
Pro účely projektové dokumentace, aby se výkresy vůbec vešly na papír, byl objekt výpravní budovy rozdělen na 3 části pracovně označené jako A, B /B1 a B2/ a C.
Část A je čtyřpodlažní a nachází se na východní straně (resp. pětipodlažní, s přihlédnutím k prostoru bývalé kotelny zasahující až do hloubky druhého suterénu). Část A disponuje trojicí schodišť propojující jednotlivá podlaží. Počty a rozsah jednotlivých podlaží jsou různého rozsahu a půdorysně se mění.
Část B je čtyřpodlažní s velkolepou kupolí nad hlavní halou, do které je zaústěn podchod pro cestující /B2/, a dvoupodlažní, obsahující zavazadlový tunel a horní halu /B1/. Zavazadlový tunel umístěný na východní straně v přímé návaznosti na část A byl na severní straně již prodloužen v rámci stavby „Uzel Plzeň, 1. stavba“, na jižní straně byl tento zavazadlový tunel prodloužen v rámci stavby „Uzel Plzeň, 2. stavba“. Na obou nárožích vyšší západní části se nacházejí schodiště zastřešená menšími kupolemi.
Část C se rozprostírá pouze na úrovni 1. PP v prostoru přednádraží na severní a jižní straně. Jedná se o prostory s fasádou plynule navazující na kamenné opěrné zdi přednádražního prostoru umístěné pod plochami nástupišť.
ÚPRAVY V INTERIÉRU
V rámci stavebních úprav interiéru došlo ke komplexní výměně a doplnění technického zařízení - nové provedení zdravotně technických instalací v podobě vodovodu a kanalizace, vzduchotechnických zařízení, zařízení pro ochlazování staveb, zařízení pro vytápění staveb (změna koncepce vytápění – uvolnění prostor zrušením plynové kotelny a napojením na CZT horkovodem), plynových zařízení, silnoproudé elektrotechniky či měření a regulace.
Vybrané komerční prostory byly navrhovány ve spolupráci se specialistou na gastroprovoz. Ze slaboproudých instalací se jedná o nové řešení rozhlasového zařízení, elektrické požární signalizace (EPS), poplachového zabezpečovacího a tísňového systému (PZTS) a elektronické kontroly vstupu (EKV), dohledového videosystému (VSS), informačního systému Správy železnic a POVEDu (plzeňský organizátor veřejné dopravy), úpravy stávajících slaboproudých rozvodů, vnitřní sdělovací a datové rozvody, pokrytí signálem Wi-Fi ve veřejných prostorách či dálkovou diagnostiku technologických systémů (DDTS). Nově došlo k osazení eskalátorů na hlavní schodiště propojující spodní a horní halu a k nahrazení stávajícího a doplnění druhého výtahu pro cestující veřejnost. Dále byly doplněny další tři výtahy pro potřeby administrativních provozů.
S ohledem na to, že se jedná o památkově chráněný objekt, byla obnova uměleckých a uměleckořemeslných prvků provedena v restaurátorském režimu.
Pro cestující veřejnost je největší změnou nové provedení horní haly na úrovni 1. NP, která bude sloužit jako otevřený čekárenský prostor. Hala je velkoryse prosklena a uprostřed haly jsou rozmístěny atypické modulové lavice nahrazující původní nevlídnou čekárnu.
V suterénu byly vybudovány nové veřejné toalety pro cestující splňující dnešní hygienické standardy. Namísto dosavadní úschovny zavazadel, byly instalovány samoobslužné skříňky a cykloboxy. Pokladny jsou řešeny s klientskými zónami namísto dosavadních prodejních okének s čekacím prostorem v hlavní hale – tím je částečně vyřešen nejen problém se špatnou akustikou, ale také křížení toků veřejnosti na vstupech do komerčních jednotek.
Dalšími změnami v interiéru, které jsou cestující veřejnosti skryté, je vytvoření nových kancelářských prostor, vznik školícího střediska s víceúčelovými sály či vytvoření mnohdy chybějícího potřebného zázemí pro provozně technický personál.
ÚPRAVY V EXTERIÉRU
Zásadní změnou je bezesporu navrácená zdobnost střešního pláště hlavní kupole a postranních schodišťových věží. Střešní krytina těchto částí byla provedena z předpatinovaných měděných šablon různých odstínů a formátů s doplněním o množství pasířských prvků. Střešní plášť zbylé částí objektu byl proveden z měděné falcované krytiny s částečným užitím zelených střech s extenzivní bezúdržbovou zelení. Na severní a jižní stranu objektu byly před kupoli doplněny trojúhelníkové tympanony podobné stávajícímu tympanonu na hlavním západním průčelí.
Výplně dveřních a okenních otvorů na fasádách jsou vesměs provedeny jako novodobé repliky, částečně pak jako odborné repase původních výplní s provedením potřebných úprav. Na severní a jižní fasádě se v úrovni nástupišť výrazně uplatní prosklená sloupko-příčková fasáda a prostorově modelované pětiúhelníkové štíty nové čekárenské haly.
Opláštění nástavby z 50. let 20. století je provedeno jako provětrávaná fasáda z hliníkových sendvičových desek, mezi které jsou vložena předsazená po obvodě oplechovaná fixní hliníková okna. Příjemnou novinkou pro cestující je osazení automaticky zavlahované čtveřice stromů a osmi laviček umístěných na volné ploše před východní fasádou objektu mezi nástupišti. V prostoru před východní fasádou byl rovněž navržen nový anglický dvorek se schodištěm pro potřeby zásobování gastroprovozů.
Pár čísel k projektu na závěr:
zastavěná plocha objektu: 4 990 m2
celková užitná plocha objektu: 9 472 m2
obestavěný prostor objektu: 68 126 m3
Přes 60 projektantů a průzkumníků.