Stavba je, jak bylo uvedeno výše, součástí III. železničního koridoru, který vede od hranic SRN přes Cheb, Plzeň a Prahu, dále přes Českou Třebovou, Přerov, Ostravu a Mosty u Jablunkova na hranice SR.

Stavba je, jak bylo uvedeno výše, součástí III. železničního koridoru, který vede od hranic SRN přes Cheb, Plzeň a Prahu, dále přes Českou Třebovou, Přerov, Ostravu a Mosty u Jablunkova na hranice SR. Tento koridor je součástí projektů Evropské unie TER a TINA, při čemž Evropská unie se podílela na financování vlastní realizace.

Mimo vlastní úsek trati mezi stanicí Planá u Mariánských Lázní a Cheb byla součástí stavby i samostatná lokalita traťové transformovny Jindřichov, která se nachází za stanicí Cheb u trati směr Sokolov.

SUDOP PRAHA a.s. a její projektanti se na přípravě této stavby pro investora, tj. SŽDC s.o., Stavební správu Plzeň, respektive České dráhy a.s. podíleli již od zpracování přípravné dokumentace, přes projekt stavby až po její realizaci, respektive výkon autorského dozoru.

Vlastní realizace stavby byla zahájena již na konci března roku 2008 sdružením zhotovitelných firem EUROVIA CS, a.s., Skanska a.s. a VIAMONT a.s.

Počátek stavby byl za stanicí Planá u Mariánských Lázní, kde navázal na sousední stavbu „Optimalizace trati Stříbro – Planá u M. L.”. Konec je současně začátkem připravované stavby „Cheb – státní hranice“. Celková délka kolejových úprav je 39,838 km.

V rámci stavby byla optimalizována poloha hlavních kolejí s důrazem na reálné zvýšení rychlosti jízdy. Úsek trati od počátku stavby po stanici Lipová u Chebu zůstal jednokolejný, zbývající část do Chebu je dvojkolejná. Obtížné směrové a výškové poměry umožnily pouze dílčí zvýšení traťové rychlosti jízdy. Maximální dosažená rychlost pro klasické soupravy činí 120 km/h a pro jednotky s naklápěcí technikou pak 150 km/h.

Součástí stavby byly železniční stanice Chodová Planá, Mariánské Lázně, Valy u M. L., Lázně Kynžvart, Dolní Žandov a Lipová u Chebu. Stávající výhybna Salajna byla po dopravní stránce zrušena a plní pouze funkci zastávky spolu s dalšími dvěma zastávkami Stebnice a Všeboř. Ve všech stanicích a zastávkách byla rekonstruována stávající nástupiště, tak aby splnila požadavky na moderní obsluhu cestujících. Na nástupištích jsou zřízeny nástupištní přístřešky, zastřešeny jsou rovněž i příslušné části výstupů z podchodů. Bezbariérový přístup na ostrovní nástupiště ve stanicích je zabezpečen pomocí ramp. Výjimkou je stanice Mariánské Lázně, kde pro bezbariérový přístup slouží dvojice výtahů. V Mariánských Lázních byla stavba koordinována s rekonstrukcí výpravní budovy, která probíhala samostatně a byla zajištěna mimodrážním investorem. Ve všech stanicích a zastávkách došlo zároveň k rekonstrukci dalšího technologického vybavení, jako je osvětlení, informační zařízení a rozhlas.

V rámci zabezpečení provozu byly provedeny úpravy traťového autobloku a staničního zabezpečovacího zařízení v souvislosti se zvýšením traťové rychlosti a navrženými kolejovými úpravami stanic. S ohledem na celkové řešení trati došlo rovněž na nezbytné úpravy sdělovacího zařízení a dálkové řídicí techniky. Součástí stavby byla i rekonstrukce trakčního vedení, na kterou navázala rekonstrukce technologie traťové transformovny (TT) Jindřichov, spínacích stanic (SpS) Lázně Kynžvart a Lipová u Chebu a ostatních zařízení železniční elektrotechniky a energetiky.

Důležitou  částí stavby byly i úpravy a přestavby mostních objektů a propustků. Součástí stavby bylo 42 mostních objektů, ze kterých se jeden objekt zrušil. Upravovalo a přestavělo se celkem 37 mostů. Nově se zřídily podchody v stanici Chodová Planá, Valy u M. L., Lázně Kynžvart a Dolní Žandov. Propustků je celkem 48 ks. Dále byla v rámci umělých staveb postavena nová zárubní zeď (Dolní Žandov) a dvě nové opěrné zdi (park v Chodové Plané a Dolní Žandov). Součástí stavby byly i tři nové návěstní lávky, jeden návěstní krakorec spolu s výstavbou nové lávky pro pěší (u areálu Sv. Anny) a demolicí stávající ocelové lávky ve Valech u Mariánských Lázní.

V rámci plnění hygienických norem byly postaveny nové protihlukové zdi (PHS) na vícero lokalitách v celkové délce 9559 m.

Mimo provedených úprav drážních staveb a zařízení došlo i k rekonstrukci úrovňových přejezdů silniční sítě se železnicí. Rekonstruováno bylo celkem jedenáct přejezdů a jeden přechod pro pěší. V rámci stavby se podařilo odstranit jeden původní přejezd a nahradit jej výše zmiňovanou lávkou pro pěší a cyklisty nedaleko od areálu poutního kostela Sv. Anny u Plané u Mariánských Lázní.

Z jednotlivých fotografií je patrné, že došlo k výraznému zvýšení kultury cestování ve všech stanicích a zastávkách modernizovaného úseku. Tuto stránku vnímá zvláště citlivě cestující veřejnost. Neméně důležitá je však i modernizace stavebního a technologického vybavení trati, což je možno názorně vidět například na srovnání původního a modernizovaného kolejiště stanice Lázně Kynžvart. Modernizace přispěla zároveň i k odclonění obytných zón podél trati od zdroje emisí a tím přispěla ke zlepšení kvality bydlení a rozvoji daného území.