Skupina SUDOP se před rokem rozhodla vstoupit do nového oboru. Vedle klasického projektování a IT tak nabízí služby také v oblastech energetiky, elektromobility, ESG a odpadového hospodářství. Generálním ředitelem nové divize SUDOP Energy and Environment (SEEN) se stal Miroslav Holan, bývalý klíčový manažer Škody Auto v Česku. A jak se na tak silnou firmu s bohatou tradicí sluší, má velká očekávání. „Do tří až pěti let chceme miliardové obraty,“ říká v rozhovoru Miroslav Holan. Člověk s velkým přehledem, klidem a zkušenostmi, otevřený řečník a obchodní žralok.
Proč se SUDOP rozhodl jít do energetiky?
Akcionáři naší firmy v jednu chvíli zjistili, že bez digitalizace a IT nástrojů není možné projekty realizovat. Proto logicky nezůstali v koutě a začali tvořit IT větev. To samé se posledních několik let děje v energetice. Důvodem není, jak si spousta lidí myslí, jen ekologie nebo nějaké zelené šílenství. Je to v podstatě jakýsi evoluční krok k energetické soběstačnosti, k posilování průmyslu a konkurenceschopnosti.
"Ten proces, kdy se státy vyspělých zemí rozhodly zamyslet nad tím, jakým způsobem se chovají k životnímu prostředí, už začal. Je to určitý evoluční krok."
Takže skupina SUDOP se v liniových stavbách bez energetiky neobejde?
Dá se říct, že každý větší projekt je i projekt energetický – každý tunel, nádraží nebo odpočívka. Zvlášť pokud ještě přichází v době, kdy se tu začíná rozvíjet elektromobilita, kdy nás zajímá, jakou elektřinu do auta pouštíme. Divize SUDOP Energy and Environment (SEEN) nabízí služby v oblastech energetiky (solární systémy, vodní elektrárny, větrné elektrárny, akumulace energie, vodíkové generátory), elektromobility, ESG a odpadového hospodářství.
Jaké máte ambice?
Patříme mezi velmi málo firem v Česku, které jsou schopny dodat energetický projekt na klíč, tedy jako generální dodavatel. To je ta naše ambice. Je tady spousta odborníků na dílčí, izolovaná témata. Některá firma je skvělá ve fotovoltaice, jiná v dieselových agregátech, další v kabelech nebo v bateriích. V současnosti je tu ale minimum těch, kdo by uměl dodat toto vše celé, aby to opravdu fungovalo a mělo přínos, který očekává investor a legislativa.
Vaše divize už má za sebou řadu akvizic. Znamená to, že v tuto chvíli už umíte dodat projekty od A do Z na klíč?
Umíme, už jsme spoustu projektů realizovali. Jedna z našich prvních akvizic například směřovala do ESG, do oblasti taxonomie. Když se dnes projektuje liniová stavba, je třeba se na ni dívat i energeticky a z hlediska udržitelnosti. To znamená, že musí podléhat certifikaci, musí se vykázat uhlíková stopa toho kterého projektu a tvořit opatření k jejímu snižování. Ve společnosti, která je špičkou na českém trhu, jsme viděli potenciál. Umíme definovat opatření, jež uhlíkovou stopu snižují, a realizovat je. Může jít o chování společnosti, ale i o konkrétní projekty, které dokážou řídit spotřebu, prodávat elektřinu nebo nastavit proces elektrifikace vozového parku.
Na čem konkrétně jste se už podíleli?
Spolupracujeme například s Ředitelstvím silnic a dálnic na nových projektech v rámci dálniční sítě. Podle nařízení AFIR o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, pod nímž je podepsána Evropská komise, jsme spolupracovali na tvorbě metodiky, jak by měla fungovat odpočívka. Náš postup je odlišný než u energetiků. Ti tuto problematiku vidí většinou izolovaně, protože řeší jenom spotřebič (nabíječku) a dodávku elektrické energie.
My se na věc díváme jinak, pohledem investora, jako na jednotlivý energetický projekt. Proto jednou z našich dalších akvizic byla technologická firma, která staví nabíjecí infrastrukturu a provozuje nabíjecí platformu. Nefunguje to tak, že postavím nabíječku a čekám, kdo přijede. Nikde na světě.
Zkuste být konkrétní.
Naše skupina vznikala v oblasti projektování a tím také vždycky začínáme. Každý energetický projekt musí začít studií proveditelnosti. My tomu říkáme, že to je vlastně studie energetických příležitostí. Na nádraží, odpočívku, firmu nebo výrobní podnik se podíváme, osadíme je měřidly, zjistíme, co to které místo umožňuje z hlediska energetiky a jak na tom je, a navrhneme postup. Firma by třeba chtěla mít svou výrobnu, chtěla by vydělávat na energetickém managementu, elektrifikovat vozový park a tyhle všechny požadavky si na začátku dáme na stůl a většinou je fázujeme.
Co to znamená?
Nejprve například řekneme, že nějaké místo má potenciál jak pro elektromobilitu, tak si vyrábět elektřinu a být energeticky soběstačné. V dalším kroku vytváříme projekt a po odsouhlasení studie první stupeň projektové dokumentace. Tehdy říkáme: začněte třeba přípojným bodem, posílením vnitřní infrastruktury, budete si muset pořídit nové trafo, udělat stavební úpravy, abyste mohli vést kabely. To vše připravujeme tak, aby bylo funkční třeba i za pět až deset let. To je klíčové. Mimochodem, vstoupili jsme majetkově i do ryze české firmy, která vyrábí bateriové úložiště. Potom je samozřejmě třeba připravit ekonomický model. V tuhle chvíli spolupracujeme s poradenskou společností Erste Grantika Advisory, patřící do skupiny České spořitelny, která nám a našim klientům pomáhá s financováním konkrétních projektů.
Zásadním tématem v energetice je bezesporu také distribuce. Míříte i tímto směrem?
Distribucí bychom se také rádi zabývali. V distribuční soustavě teď probíhá řada změn, dochází k poměrně masivnímu připojování různých obnovitelných zdrojů, což je za mě kritické téma. Česko je skoro poslední v Evropě v rozvoji obnovitelných zdrojů, stejně jako jsme téměř na chvostu v rozvoji elektromobility. My to nezvrátíme, ani legislativa to nezvrátí. Vždycky rozhoduje zákazník, vždycky rozhoduje trh, a tak bychom měli tvořit produkty pro ně, nikoli pro legislativu nebo cokoliv jiného. A pokud zákazníci, kterých už mimochodem máme poměrně hodně, zjistí, že elektromobilita a elektrifikace jim vyhovuje, stejně jako logistika, komfort a pocit soběstačnosti, pak jenom dobře pro nás.
To samé nastává i v oblasti rodinných domů a firem. Máme velké množství zákazníků, kteří si sami pořídili energetický management a v dnešní době mají nulovou spotřebu elektřiny, kterou nakupují ze sítě. Jsou schopní si ji sami vyrobit, naakumulovat nebo nakoupit v nízkotarifních pásmech a fungovat samostatně. Naším cílem je jenom společnosti edukovat, vysvětlit jim, jakým způsobem k tématu přistupovat, nespoléhat na evropské dotace. Máme modely, které ukazují návratnost takových řešení do pěti let i bez dotací.
Které firmy v Česku jsou vaší největší konkurencí?
Nemluvil bych ani o konkurenci. Jsem také členem představenstva Asociace AKU-BAT CZ, sdružující nejvýznamnější subjekty aktivní v oblasti akumulace energie, agregace flexibility a využívání vodíku. Všichni se tam spolu bavíme o zásadních tématech našeho oboru a posouváme je v rámci Česka dál. Vnímám zde ovšem bariéry a tou největší je právě už zmíněná roztříštěnost. Na tuzemském trhu působí spousta subjektů, které by moc chtěly investovat, ale nemají za sebou zkušenosti jako my. Setkáváme se rovněž s tím, že si některé firmy vymýšlí projekty nebo si je vzájemně tak nějak osvojují. Říkají, tenhle projekt jsme dělali, ovšem pak se ukáže, že to byly jen skříňky od rozvaděče, nikoliv projekt jako celek. Potom se těžko vysvětluje zákazníkovi, v čem tkví výhoda toho kterého produktu, v čem je naše přidaná hodnota. Bariérami jsou také informovanost a nedůvěra ke Green Dealu. Zdá se mi, že pokud tady v energetice udělám něco pozitivního, musím si dát pozor, abych náhodou nebyl označen za zastánce Green Dealu.
Zmínil jste hojně medializovaný Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, jejímž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Máte jako SEEN, respektive celá skupina SUDOP, stanoveno, kdy chcete dosáhnout uhlíkové neutrality nebo podobného cíle?
Už naši zákazníci mají potřebu toto téma řešit. Zahájili jsme proto jakýmsi testem, co by to pro skupinu znamenalo, pokud by musela reportovat všechny věci, které vzešly z metodiky ESG. Takže v tuhle chvíli je skupina připravena na sběr dat a na to, aby legislativu plnila vůči našim zákazníkům, dodavatelům.
Možná jste ale zaznamenal, že před několika týdny Evropská komise zveřejnila balíček Omnibus I. ke zjednodušení a snížení regulatorní zátěže pro soukromý sektor. Myslím si, že povinný režim zveřejňování informací se určitě rušit nebude, ale v podstatě se aktualizuje. Původní plán v oblasti ESG byl, že už od roku 2025 bude nutné reportovat uhlíkovou stopu a mít nastavený systém ESG u všech firem, které mají více než 250 zaměstnanců a miliardu obrat. Takže i naše skupina zahájila přípravy, abychom byli nachystáni toto realizovat. Omnibus tu aktivitu pravděpodobně posune.
Americký prezident Donald Trump mluví o konci Green Dealu. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím má EU naložit? A jak jeho rétorika i konkrétní kroky dopadají nebo budou dopadat na váš obor a vůbec na celou firmu?
Nejsem zastáncem legislativních zákazů, příkazů, silných nařízení, otáčení kormidla zleva doprava. Nicméně tento proces, kdy se státy vyspělých zemí rozhodly zamyslet nad tím, jakým způsobem se chovají k životnímu prostředí, už začal. Je to určitý evoluční krok, kam civilizace směřuje. To, jakým způsobem se dojde k cíli, to je otázka. Nicméně jsem přesvědčený o tom, že tento směr je správný. Co se týče politiky, určitě počkáme na to, co jak dopadne, co jsou jen proklamace a co konkrétní kroky.
Jaké konkrétní dopady může mít podle vás současná americká politika na elektromobilitu?
Vím, jakým způsobem automobil vzniká, kolik finančních prostředků a času potřebuje automobilka k tomu, aby vyvinula nový model; nemůžete se dnes rozhodnout, že zítra budete zase vyrábět diesely. „Elektromobilní vlak“ už je rozjetý a nové modely s novými technologiemi přicházejí a budou přicházet. Automobilky svádí velký boj o zákazníka, který už v tuto chvíli začíná chápat, že elektromobil jako takový může být zajímavý. Celé to bude podporováno cenovou strategií, která by měla elektromobily tlačit dopředu. Nemyslím si, že by jakýkoliv politik na světě tohle dokázal zvrátit. Jsem přesvědčen o tom, že se přechod k elektromobilitě jen natáhne v čase. Možná bude větší prostor na nové technologie nebo na hybridy. Uvidíme, jakou roli bude hrát čínská technologie, která je nejlepší na světě a velmi těžko ji budeme dotahovat.
Ukazuje aktuální nestabilní situace ve světě na potřebu energetické nezávislosti?
Elektřina samozřejmě způsobuje i velké problémy v národním hospodářství. To znamená, že pokud mají firmy nestabilní prostředí z hlediska energetiky, je to pro ně obrovské riziko. Jsem přesvědčen o tom, že pro spoustu firem a subjektů byly poslední čtyři roky velkým poučením, že není možné se spoléhat jenom na okolní trh a na politiky, ale že musí začít konat. Ti zodpovědní, kteří chtějí na trhu setrvat a patřit mezi špičku, začali pracovat na tom, aby skutečně byli energeticky nezávislí.
Jak je na tom Česko ve vašem oboru ve srovnání se západní Evropou?
Západní Evropa nám trochu utíká. Poptávka po emobilitě i energetických řešeních s cílem být soběstačný zde roste velmi pozvolna. Primárně ji táhnou nadnárodní koncerny, které už jsou zvyklé ze západní Evropy nebo z jiných koutů světa na to, že se musí soustředit na svou energetiku z hlediska kompatibility technologií, ekonomiky provozu, kybernetické bezpečnosti a udržitelnosti. Ovšem díky konkurenceschopnosti se začínají zapojovat i ryze české firmy, od těch největších až po nejmenší.
Vraťme se k vaší divizi. Kdo jsou vaši zákazníci?
Zhruba z jedné poloviny jsou z oblasti veřejné infrastruktury a z druhé jde o střední a větší firmy, které potřebují vyřešit energetiku. Před dvěma třemi lety, kdy došlo k propadu na trzích s elektřinou a cena elektrické energie vylétla neskutečně nahoru, to některé firmy nebyly schopny ustát. Tito zákazníci teď říkají, pojďte nám na pomoc, udělejte nám studii energetických příležitostí, ať se nemusíme bát a celé noci trnout, že zase dojde k nějakému nárůstu. Druhá věc jsou investoři, kteří mají kapitál a rádi by ho investovali. Energetice věří a chtějí s námi udělat projekt, který by do budoucna mohl být zdrojem zisku. To může být výrobna fotovoltaické či větrné elektrárny, akumulace a v tuhle chvíli asi nejvíc projekty služeb výkonové rovnováhy.
Vašimi zákazníky jsou i města, je to tak?
Ano, v Plzni jsme realizovali koncepci rozvoje veřejné infrastruktury pro elektromobilitu. Podle mě měla velký úspěch a určitě bude časem doplněna, protože je reálná a je postavená na reálných číslech. Udělali jsme analýzu toho, co bude muset město Plzeň vzhledem k narůstajícímu množství elektrických aut udělat, aby jako správný hospodář dobře investovalo. Tedy aby nestavělo nabíječky tam, kde by nejezdili lidé, aby nebyly s velkým výkonem na místech s potřebou malého výkonu a podobně. Je to naprosto správný směr, kudy by se města měla vyvíjet a kam se posouvat.
Kde by měla být divize SEEN za pět let, abyste byl spokojený?
Za tu dobu se stane hodně moc věcí, zvlášť v energetice. Musíme být neustále inovativní, posouvat obor dál. Určitě bych chtěl, abychom měli za sebou spoustu úspěšných projektů, aby se na nás zákazníci obraceli proto, že jsme dobří. Cílíme na metu dvou miliard korun obratu, které bychom chtěli v energetice dosáhnout v horizontu kolem tří až pěti let. Nicméně naší prioritou není jen obrat, spíš komplexnost. Chceme držet směr, který je kompatibilní s poptávkou.